Otisky pro flétnu, basklarinet (violoncello) a klavír (1988), 11´, man.
Ritornel, Andantino, Ritornel, Scherzino, Ritornel, Adagietto, Ritornel

Předčasně zemřelý muzikolog Oleg Podgorný pracoval svého času v Hudebním informačním středisku. Tato instituce měla šířit po světě českou hudba, což činila, ovšem v mnohých údobích jen pro vybrané jedince a bez snahy předvést českou hudbu v celku, tak jak skutečně vypadá. Oleg mě v roce 88 s několika dalšími autory mé generace vyzval, ať napíšeme skladbu pro jeden holandský soubor. Nemám rád objednávky, pokud není takováto objednávka poháněna vnitřní potřebou. V tomto případě jsem podlehl „lákání ciziny“. Napsal jsem cyklus miniatur, kde kromě 4 uvedení ritornelu (tato uvedení tvoří sama o sobě jakési malé variace) jsou 3 větičky, které jsou ohlasem starší hudby, tak, jak se nám „otiskly“ do duše. První otisk je replikou dávného tance s u mě zcela nezvyklou renesanční inspirací, druhý je ohlasem mnohých scherz evropské hudby a konečně třetí je variantou všech těch adagií, která kdy ve vážné hudbě vznikla. Věděl jsem, že právě Holandsko je rájem takzvané Nové hudby. Znal jsem jejich časopis vydavatelství Gaudeamus, četnou CD produkci tohoto vydavatelství, byl jsem v roce 80 na Holland festivalu a slyšel, jakou hudbu tam hrají. Mé miniatury byly z tohoto hlediska bláhovou provokací.
Skladba byla posléze do Holandska poslána, tamním hráčům se moc nezamlouvala, i když bych mohl na svou obhajobu říci, že jí nepochopili, a ani se o to nesnažili. Ostatně mám za to, že hodnotit hudbu jen podle jejího stylu je nesprávné a ve svých důsledcích to je jedna z hlavních příčin toho, proč dnes nikdo novou produkci v oblasti vážné hudby nechce poslouchat. Připomínky ke stylu mých Otisků se daly v Holandsku očekávat. Nebylo to pro mě nic nového a věc jsem měl pro sebe dávno po mnohých myšlenkových bojích vyřešenou a takovéto situace jsem předpokládal. Nakonec jsem se ani nedozvěděl, zda byly Otisky provozovány. Podle některých náznaků – jeden z holandských muzikologů se o titul zajímal – soudím, že ano. Ne, že bych skladbu pro svou kontrolu nerad alespoň jedenkrát slyšel. Ale jde o příliš příležitostný titul, abych kvůli němu vyvolával v život nějaké „akce“.
 

Noty ke stažení