Pijácké popěvky. Cyklus písní na lidové texty pro baryton a klavír (1983), 10´,
Vyd.:Kulturní dům Příbram, rec.: CRo Plzeň
Ach my ubozí sirotci, Skleničko skleněná, Už ho vedou, Počkej počkej, galanečko,
Prem.: Písně 1,2,3 srpen 1984 Česká televize – můj profilový pořad: Jaroslav Horáček - zpěv, Přemysl Charvát – klavír. Celý cyklus 19.11.84 Světlá nad Sázavou

Jedním z velkých štěstí mého profesionálního života bylo, že jsme na konci studií založili s několika kolegy skladatelskou skupinu, jejíž několikaletá pravidelná činnost byla pro mě po konzervatoři a AMU třetí školou. Na schůzkách skupiny jsem si mohl ověřovat výsledky své práce i konfrontovat názory. Za přibližně 6 let jsme zde skupinovým bádáním objevili mnohé vrstvy mistrovských kompozic, které nám do té doby byly neznámé, které mnozí neobjevili, a o jejichž hloubku bylo ve vlastní práci třeba usilovat. Nemenší úlohu měla tato skladatelská skupina v nalezení pevného postoje v tehdejší změti možných stylů.
Na přelomu 80. let se činnost skupiny trochu pozměnila. Stala se více přátelskou partou, která se snažila také uhájit své místo na slunci hudebního světa. Odborné debaty pokračovaly, ne však zdaleka s takovou systematičností, jako do té doby. S přátelskou partou jsme trávili mnohé chvíle v družných debatách o všem možném a nemohu nepřiznat, že zde také tekl alkohol, byť v tolerovatelné míře.
Právě tato naše hospodská společnost mi přišla na mysl, když si zadával úkol v rámci řady skladeb, na kterých jsem se měl naučit kompozičně myslet jednodušeji. Texty z lidové poesie plně odpovídaly snaze použít co nejjednodušší hudební jazyk. Pijácké texty byly rozděleny tak, že každá píseň byla pozdravem jednomu ze skalních členů party.
Pijácké popěvky jsou takzvaně skladbou oddychovou, mírňoučce humornou, která však sehrála svou roli v jistém stadiu mého skladatelského vývoje.


Noty ke stažení